Král Herold je nejen vládcem celé země, ale také alchymistou. Z magie má strach, protože neví, jak funguje, a tak si zavolá si na svůj hrad magické bytosti z celého království, včetně rodiny naší hrdinky Gerdy. Tam se král všech zbaví tím, že je nechá projít portálem do Země zrcadel, ve které žije Sněhová královna.

Cesta portálem je jednosměrná a oni se nemají jak vrátit zpět. Naštěstí Gerda kouzelné schopnosti nemá, takže je stále v zemi lidí a může je zachránit. Zhlédnout trailer. Čtvrtý díl oblíbené pohádkové série ze světa H. Bílovec - Kulturní centrum Bílovec, p. Laura Janáčková, CSc. Adventní neděle 1. Otrokovický Myslivecký ples Otrokovický salon 2. Adventní neděle 2.

A do kuchyně! A pak přišla láska Co jsme komu všichni udělali? Co jsme komu ZASE udělali? Julie, co by bylo kdyby B Vimperská akademie seniorů Vimperské kvízování Vimperské peklo na Haselburgu Virtuální univerzita třetího věku - Mistři evropského barokního malířství Wohnout - turné k novému albu HUH! Workshop s Davidem Strauzzem XV. Kateřinský jarmark XX. Mezinárodní festival outdoorových filmů 1. Mezinárodní festival outdoorových filmů 2. Mezinárodní festival outdoorových filmů 3 XX.

Mezinárodní festival outdoorových filmů 4. Mezinárodní festival outdoorových filmů 5. Mezinárodní festival outdoorových filmů 6. Login nebo email.

Pamatovat si mě. Odpovědí na záměr odvodnit zajímavý mokřad nebo vykácet stopadesátiletý les nemusí být jen lamentace na adresu nezodpovědného vlastníka a neschopného státu. Stejně tak nemusíme odevzdaně přihlížet, jak z krajiny mizí rašelinné louky či staré odrůdy ovocných stromů. Mnozí už ví jak na to. A právě za těmi jsme se vypravili. Člověk většinou nedokáže docenit to, co má.

A někdo by třeba i rád a pravidelně doceňoval, ale zase nemá co. Příběh končí happy endem, pokud se tito dva potkají a domluví se na spolupráci — první to své buď pronajme, nebo přímo prodá tomu druhému.

Nejde o nic revolučního, tato myšlenka pamatuje doby, kdy dámy ještě nosily korzety a Edison zkoušel svůj první elektrický akumulátor. Ale buďme konkrétní. Třeba The National Trust už více než sto let pečuje o téměř tisíc hektarů venkovské krajiny a tisíc kilometrů pobřeží v Anglii, Walesu a Severním Irsku. Holandské sdružení Natuurmonumenten zase spravuje rezervací na zhruba 88 tisících hektarech. Mimo ochranářské dění nezůstávala ani česká kotlina.

Už za první republiky se Svaz okrašlovací a ochranný staral o 46 soukromých rezervací. Během komunistické totality se však tato křehká bylina ocitla na seznamu škodlivých plevelů. Pomalu se začala vzpamatovávat koncem V současné době u nás pracují už více než čtyři desítky pozemkových spolků. Tři z nich vám nyní představíme. Zhruba sedm kilometrů od Žďáru nad Sázavou leží vesnice Počítky prý tu počínaly prameny , kde má v typickém venkovském stavení základnu Sdružení Krajina.

Nepříliš dobrý dojem z poněkud omšelých exteriérů napraví vkusně zrenovovaný interiér.

Alfons Mucha – Wikipedie

Dveře však nechává pootevřeny, aby teplo mohlo pronikat až sem. Za okny vydatně prší do pomalu roztávajícího sněhu. Oni byli rozradovaní z toho, jak je to tam krásné.

Pak jsem ale zůstal stát stranou s jedním hospodářem, který mi povídá: Tak jste se byli podívat na ty ochranářské bodláky? Později jsem si všiml, že první zóny se poznají hlavně podle toho, že jsou zarostlé. Pokud výsledkem práce ochrany přírody je, že místní lidé na spravovaných lokalitách vidí růst bodláky, které se jim plevelí do pole, je to úplně špatně.

Chybové hlášení

Kosily se proto třeba jen jednou za tři roky, a to ještě ne všechny. Tím se jenom zafixuje jejich špatný stav. Nyní Sdružení Krajina pečuje o hektarů luk ležících převážně v prvních zónách CHKO, z nichž má drtivou většinu v pronájmu. Vlastní zatím jen pět hektarů. Výtěžek předvánoční sbírky, který jim Nadace Veronica darovala, postačí na koupi dalších zhruba 15 hektarů.

Mechy rodu rašeliník vynikají schopností nasáknout obrovská množství vody a neztrácejí ji ani po odumření, kdy se mění v rašelinu. Rašelinná ložiska dosahují na Vysočině běžně hloubky kolem dvou metrů, v Národní přírodní rezervaci Dářko dokonce i více než osmi metrů. Zdejší podmáčené louky jsou však zajímavé i z botanického a zoologického hlediska.

Roste na nich vzácná ostřice dvojmužná, vstavače, vachty či suchopýry. Skýtají rovněž ideální podmínky pro život skokanů, ropuch, čolků a zmijí. Lze tady spatřit i naturové motýly: modráska bahenního a očkovaného. Ochranáři z Počítek zaměstnávají na kosení luk povětšinou placené brigádníky.

Pro výběr lidí se řídí jednoduchým pravidlem: dlouhodobě navázat konkrétního člověka na konkrétní lokalitu. Vztah k udržované louce totiž ovlivňuje kvalitu odvedené práce. Museli bychom opět nechat čtyři pětiny pozemků ladem. Tuny nekvalitní a nepotřebné masy ze značné části končí — pochopitelně za peníze Sdružení Krajina — ve zdejší polní kompostárně.

Kvůli obavám ze zaplevelení přihnojují místní zemědělci výsledným produktem jen pastviny nebo pícninové louky. Jen minimálně si trávu někdo usuší na krmení nebo na podestýlku pro zvířata. Chátrající vstupní hala zející nepříjemnou prázdnotou velmi plasticky ukazuje, že lepší časy už dávno a nenávratně pominuly.

Avšak první patro jakoby se rozhodlo plíživé destrukci vzdorovat. Za prvními dveřmi zní veselý křik dětí z mateřského centra a o pár metrů dál tepe centrála ekologické organizace, známé do roku pod názvem Staří ochránci Jizerských hor. Strategie libereckých přátel přírody se vymyká zvyklostem jiných pozemkových spolků.

Tipy na víkend - října: Vracov slaví velké hody, do Brna zve Motortechna - Znojemský deník

Ty většinou totiž berou pod svá křídla z přírodovědného hlediska cenné lokality, třeba mokřady, druhově pestré louky nebo bukové pralesy. Lidé z SPP však koupili na Ještědském hřebenu sedm hektarů čtyřicetileté husté smrkové monokultury, pod kterou leží většinou jen suché jehličí.

Stromy navíc trpí hnilobou, mají od sněhu olámané špičky a téměř všechny na vlastní kůru poznaly, co obnáší hlad přemnožené srnčí, jelení a mufloní zvěře.

Ze strany libereckých ochranářů ale nejde o ekologický masochismus. Jen se prostě rozhodli ze smrkového pole vytvořit přírodě blízký les, jenž by jednou bez uzardění snesl i označení prales. Pro Jizerské hory zdevastované holosečným kácením a výsadbou nepůvodních smrkových monokultur by tak mohlo jít o zajímavý příklad, jak napravit důsledky špatného hospodaření.

Přirozené bučiny zůstaly jen v severní části hor, protože ty svahy jsou natolik strmé a kamenité, že se prostě nedaly odtěžit. V lokalitě Javorník, určené pro navrácení přírodě, už ochranáři provedli základní zásahy. Sdružení přátel přírody by rádo území pro nový prales dále rozšiřovalo.

CzWiki > Slovácko

Zatím nadějně se jeví možnost koupě jedenáctihektarového sousedního lesa, ve kterém rostou také staré buky, jilmy i lípy. Podle Antla je to na Ještědském hřebenu naprostý unikát. O zhruba jedenáct kilometrů dál koupilo SPP další, asi desetihektarový, pozemek Minkovice. Zatím se však nerozhodli, zda s ním naloží podobně jako s Javorníkem, nebo z něj vytvoří vzorový hospodářský les, s místně příslušnou dřevinnou skladbou a výběrovou těžbou. Liberečtí ochranáři jsou zajímaví také tím, že si sazenice stromků pěstují v pěti vlastních lesních školkách.

Sazenice by tak měly být otužilejší. Také nepoužíváme herbicidy ani fungicidy. My hodně vysazujeme stromy i 1,5—2 metry vysoké. Zatím se nám ujímají bez problémů a jsou odolnější vůči zvěři i v konkurenci s trávou a okolními stromy.

Unikátní je i jeho poloostrovní charakter, který vytvořila řeka Morava. Dnes pusté, nevydlážděné náměstí, jemuž dominuje zubem času notně okousaný barokní kostel sv.

KRONIKA města Veselí nad Moravou - PDF Free Download

Bartoloměje a po kterém ve větru poletuje množství prachu, připomíná spíše zapomenutou periferii. Lidé je nahrazují moderními odrůdami, které potřebují spoustu chemického ošetřování. Let rozhodli tento bělokarpatský fenomén zmapovat. Díky dvěma nadšeným ovocnářům se jim během šestnácti let podařilo na celém území Bílých Karpat najít a určit kolem pěti set ovocných stromů starých a místních odrůd hrušní, jabloní, slivoní a třešní.

Nejzajímavější odrůdy obsáhne právě připravovaný pomologický atlas. Hned v roce založili sad na obecním, zhruba tříhektarovém, pozemku u Velké nad Veličkou. Jakousi genofondovou banku, která se stala zdrojem pro znovurozšíření starých odrůd do krajiny. Že sad ve Velké nad Veličkou skutečně nehraje roli pouhého skanzenu, dokazuje zájem veřejnosti o každoroční akce, na kterých se pod vedením pomologa Vojtěcha Řezníčka, profesora brněnské zemědělské univerzity, učí pečovat o vysokokmeny.

Domů si pak můžou odnést rouby odrůd ke štěpení.