Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky. Děkujeme za pochopení. Ty pozemky jsou bezcenné..

Jeho obrovskou výhodou je, že pokud soud eventuélně uzná transakce zastupitelů jako trestné jednání, nelze pachatele identifikovat a trestně stíhat. Myslím, že původním "vynálezcem" je Krnáčová, bývalá primátorka Prahy. Obvyklá cena pozemku pro výstavbu domů bez sítí tam nepůjde pod Kč z metru. Po zasíťování to firma prodá za z metru a výš. Pokud někdo podobný prodej navrhuje a hlasuje pro něj, tak je to skutečně na policii.

Postavil jsem tu dům a žil jsem tu asi 35 let. V roce jsem kolaudoval dům a cesty jsme prodali cestu za 1,- Kč v ceně každé parcely. Následně jsem zjistil, že mám v pozemku v mapě takový malý klín, patřící obci. Smlouva zněla na ,-Kč za metr. Nelíbilo se mi to, ale obec musí se svým majetkem hospodařit svědomitě.

Sdružení na pomoc opuštěným a týraným pejskům - Našli domov

Zaplatil jsem. A teď koukám, že ,-Kč úplně bohatě stačilo Za stovku? Není to nějak moc? Záleží jak daleko je kanalizace, plyn, voda a elektrika. Nejčistější by bylo prodat to občanům za tech Kč a za stržené peníze provést zasíťování a cesty s chodníky. Stržili by cca 24 mil, za 12 - 15 mil by to zrealizovali a ještě by dost zbylo.

Navíc by si nechali pozemky pod cestami a volná prostranství. Kde jste, poctivci, vylezte I s příhledem k tomu, že nejsou vůbec zasíťované. Prostě měl zájem aby se obec rozšiřovala. Ale je pravda, že za takovou cenu jsem jim pozemek určený v územním plánu k zástavbě odmítl prodat.

Diskuse: Krupka prodává plochu pro domy po stovce za metr, opozice volá policii -

Proc neprodate me? Jo aha vy to mate pres bile kone s bydlisti na radnici a vlastne prodate sami sobe! A pojistili jste to uz roku Moc pekne tak doufam ze se voda uz vari. Když si chcete hrát na charitu, tak proc ne?

Jste to vy??? Neumíš číst? Vsichni figurujou v nekolika firmach, celkem 5 jich je v likvidaci nebo zaniklejch, vetsinou ksefty s nemovitostma. To je málo snad i na Antarktidě ne? Tady to mají kousek.

Tohle je už na rekordy všech zlodějin. Díky němu se během posledního desetiletí podařilo vzájemnou spoluprací a zejména poskytováním značných finančních podpor od této firmy realizovat několik desítek velkých investičních a rozvojových akcí.

Stejné platí i při grantových podporách, každoročně poskytovaných pro zdejší sportovní, zájmové, kulturní či společenské aktivity oddílů, klubů, spolků a dalších obecně prospěšných subjektů.

V době Vašeho mládí vypadala Krupka určitě daleko jinak, nežli dnes. Jak na tu dobu vzpomínáte? Jsem ročník , takže v kontextu té doby jsme prožívali svoje dětství úplně jinak, než dnešní mladá generace. Omezené informace a možnosti té doby nám vymezovaly rámec aktivit. Tou základní myšlenkou vždy ale bylo jen nezůstávat doma. Co nejdříve udělat úkoly, aby byl klid od rodičů a od školy, a zdrhat s partou kamarádů nebo se sourozenci ven. Jinak doma byla obratem přidělena nějaká práce. V tomto pohledu Krupka nabízela nepřeberné možnosti, a tak je na co vzpomínat.

Rybníky, potoky, lesy, kopce, staré štoly, zákopy za muničním skladem sovětské posádky. Fotbal, kolo, motorky, ryby a mnoho dalších aktivit v perimetru dostupnosti po svých nebo na kolech, později motorkách. Mnohé aktivity formátovala odvěká rivalita horňáci proti dolňákům, jak ve formě sportovních utkání, tak i válečných tažení.

Ve které části města jste tehdy bydlel a kde byla místa Vašich klukovských her a zábavy? V Nových Modlanech.

Petra cestu k sobě teprve hledá. Proměna jí pomohla a udělala radost - Litoměřický deník

Pod kolejemi. Když vynechám sestru, tak vezmu svoje dva bratry, přidám Vláďu Konvičku, Frantu a Petra Martínkovi, Pepika Matyse a Milana Tietzeho — to byl základ naší party, do které se občas infiltrovaly holky Figediových.

Hodně času jsme trávili na dětském hřišti, kde jsme skoro každý den hráli fotbal. Zajímavé možnosti poskytovalo také nádraží a jeho okolí, zejména když tam skladovali karbid vápníku. Šly s ním dělat zajímavé kousky. Když jsme byli trochu starší, bylo významným milníkem pálení čarodějnic, stavění májky, její ochrana a vzájemné si kradení májky se Soběchlebskými. Bez ohledu na počasí. Dnes rodiče vozí děti do školy i pár stovek metrů.

Měl jsem obrovské štěstí na učitele. Jaromír Pospíšil, když bych měl jmenovat jedno jméno, nás učil tělocvik, brannou výchovu, přírodopis. Půjčil mi domu mikroskop, otevřel mi svět přírody, a tak si myslím, že měl hlavní podíl na tom, že jsem dělal příjímací zkoušky na střední veterinární školu v Hradci Králové.

Realitní bublina drtí hlavně mladé lidi. Vlastnické bydlení bude nedostupný luxus | Odbory info

Tam to nedopadlo. Za totáče mnoho dalších možností nebylo a tak z představ o lovu zvířat v Africe po vzoru Dr. Veselovského jsem zaparkoval na čtyři roky na Strojní průmyslové škole v Teplicích, v jedné lavici se Zdeňkem Matoušem, abychom objevovali ložiska, převodovky, konstrukci mechanismů, strojírenskou technologii. Nicméně, i tady přálo štěstí a potkali jsme výborné profesory.

Následovala vysoká škola a po ní ještě tehdy povinná vojna. Do Krupky to bylo řadu let dost daleko, stýskalo se Vám po ní? Krupka byla vystavena významné konkurenci. Začal jsem studovat Technickou univerzitu v Liberci, strojní fakultu, katedru sklářských a keramických strojů. Měl jsem stipendium od Sklo Unionu, takže práce ve sklárnách byla logickým krokem po ukončení studií a promoci. Kdo poznal ale Liberec a co nabízí, včetně svého okolí, tak se nemůže divit, že jedno období jsem vážně uvažoval tam zůstat.

Nakonec ale vždy to nějak táhne zpět ke kořenům a více, než k tomu místu, tak k lidem, co tu máme. Za komunistů byla povinnou součástí studia vysoké školy i vojenská katedra, a protože jsem byl vycvičen na technika letounu MIG21 MF, tak jsem rok působil jako instruktor na letišti v Mošnově.

Tady jsme trénovali vojáky základní služby na techniky tohoto stíhacího letounu. Letectvo patří mezi elitu, takže vojna byla opět bohatá na potkávání velmi zajímavých a vzdělaných lidí. Kromě politruka. To byl tragéd a demagog. Patřilo to k té době. Kudy a jak vedly Vaše další cesty? Jak se říká, cesty Páně jsou nevyzpytatelné. Můžete mít vizi, můžete dobře plánovat, ale pak Vás někdo osloví, něco nečekaného vstoupí do cesty. Kromě jisté míry štěstí musím potvrdit, že náhoda přeje připraveným.

To štěstí vnímám především v rovině lidské.

Dotace od města: Krupka

Mít štěstí na lidi. Pracovat se schopnými lidmi. Nepracovat s lidmi neschopnými nebo naopak schopnými všeho. Po nástupu do řetenické sklárny byla mou životní univerzitou možnost, kterou mi v mých 28 letech dal tehdejší Generální ředitel Glavunionu, nynějšího AGC, Štepán Popovič. Pověřil mě vedením závodu Barevka v Dubí. Zavírali jsme sklárnu v Duchcově a na Barevce jsme investovali do nové linky na výrobu velkoformátového ornamentního skla a drátoskla.

Dodnes mu jsem za tu důvěru vděčný, protože tyhle zkušenosti mi pro další kariéru daly nejvíc. Naučíme tě. Pomůžeme Ti. Děláš ve špatné firmě, jdi. Tohle nás na vysoké nenaučili. Kromě relativně krátkého působení v britské firmě pro logistické a skladovací systémy jako obchodní zástupce se pohybuji již více jak 30 let v různých formách sklářské výroby. Následovala pozice technického ředitele tehdejšího Avirunionu dnes O-I , kde jsme konsolidovali výrobu skleněných obalů skláren v Ústí, Dubí a v Novém Sedle u Sokolova.

Úžasná práce s vynikajícím týmem. Za 3 měsíce a miliardu korun přerod let staré sklárny do špičkového závodu světové úrovně. Po 8 letech odchod s příchodem nového generálního ředitele z Brazílie.

Také zajímavá zkušenost, jak úspěšná manažerská kariéra může rychle skončit. Přijde za Vámi jeho právník, že pan generální ředitel si nepřeje s Vámi pracovat. Tady je odchodné, sbohem.

Měsíčník Radnice (duben ) - Město Krupka

Občas si nesedne chemie mezi lidmi. Obratem jsem dostal nabídku od majitelů Sklostroje Turnov, což je vynikající strojírenská firma a kromě výroby strojů a linek na výrobu skleněných obalů vyváží na klíč celé sklárny. Tady jsem dělal šéfa výzkumu a vývoje.

Vynikající a vzdělaní lidé v týmu, nicméně, každé ráno ve vstávat a jet km do Turnova a večer zpět. Každý rok kolem 70 km autem a přibývající křížky po stranách silnice, kterou jsem denně absolvoval.

Statisticky dost špatná vyhlídka. Když jsem byl osloven lidmi z Knauf Insulation s nabídkou postavit a vést závod v Krupce, druhý den jsem letěl do Bruselu a podepsali jsme smlouvu.