Jak vyhledávat v této databázi? Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních. Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pokud vás zaujme nějaký dokument, profil firmy, výsledek hledání či prakticky jakýkoliv údaj na Hlídači, nemusíte si ho pamatovat.

Stačí si ho uložit do záložek a my si to zapamatujeme za vás. Uložení záložky je snadné, stačí kliknout na ikonu. Pokud už je konkrétní záložka vytvořená, pak je vybarvena červeně.

Abychom ale vědeli, komu jaké záložky patří, musíte se zalogovat. Podrobné informace o veřejných zakázkách jsou z licenčních důvodů dostupné pouze registrovaným uživatelům Hlídače Státu. Registrace je zdarma a je velmi jednoduchá. Pokud jste již zaregistrováni, zalogujte se. Hledat hledat. Přepnout na původní hledání Přepnout na nové hledání Nápověda jak vyhledávat Snadné hledání. Hlídač Státu Další databáze Zasedání zastupitelstev Záznam: zasedani-zastupitelstev Snadné přidání nového datasetu.

Zasedání zastupitelstev 3dab8bf60ec37ddfdeffc. Hledat v Zasedání zastupitelstev Hledat v databázi Zasedání zastupitelstev Hledat pouze v Zasedání zastupitelstev. ID jednání 3dab8bf60ec37ddfdeffc Jednání Zasedání zastupitelstva Čelákovic Váš prohlížeč neumí přehrávat MP3 z prohlížeče. Stačí kliknout na větu v textu a spustí se audiozáznam z daného místa. V Safari na OSX zlobí posun v souboru, doporučujeme Chrome Upozorňujeme, že přepisy záznamu neanonymizujeme ani nijak neupravujeme.

Databáze nově na Hlídači.

STUDIE ŘÍZENÍ EXPONÁTŮ V NÁRODNÍM TECHNICKÉM MUZEU - PDF Free Download

O nás Podporují nás Proč hlídáme Náš kodex Kontakt. Team Podpořte nás! K-index: Hlídáme stát s odvahou! Sledujte nás. Chápu, díky! Více informací.

Josefina, potvrzení o seznámení s bozp

Veřejné zakázky. Zavřít Zaregistrovat se. Město Čelákovice. Přepis audio záznamu vznikl díky velké pomoci od Ondřeje Klejcha z University of Edinburgh.

Upozorňujeme, že přepisy záznamu neanonymizujeme ani nijak neupravujeme. Jitka Havlíčková Vypracoval: Mgr. Radek Hovorka Duben Havlíčkův Brod, Podpis. Děkuji i nejmenovaným záchranářům za spolupráci při vyplňování dotazníku. Během záchranných prací u silniční dopravní nehody probíhá spolupráce mezi základními a ostatními složkami integrovaného záchranného systému a využívání jejich kompetencí ke speciálním činnostem.

V souladu s Katalogem typových činností integrovaného záchranného systému patří k povinnostem velitele zásahu mimo jiné koordinace činností zasahujících složek a zajištění ochrany záchranářů a osob zdržujících se v místě dopravní nehody.

Vzhledem k mé více než ti leté praxi při zásazích u několika set dopravních nehod na pozici velitele jednotky požární ochrany a zároveň i na pozici velitele zásahu se ve své práci budu zabývat bezpečností a ochranou zdraví zdravotnického záchranáře při zásazích u silničních dopravních nehod, neboť narůstající četnost zásahů zdravotnické záchranné služby u silničních dopravních nehod vede i k nárůstu rizika, jež podstupují zdravotničtí záchranáři na místě události.

Při zpracování práce využiji i moje 17 -ti leté zkušenosti získané při externím výkonu povolání zdravotní sestry a řidiče záchranné služby. V teoretické části práce se pokusím o identifikaci rizik při zásahu u silniční dopravní nehody a popíši ochranu zdravotnického záchranáře před těmito riziky.

Praktickou část práce zaměřím na zjištění vybraných znalostí zdravotnických záchranářů o bezpečnosti a ochraně zdraví při zásazích u silničních dopravních nehod. Popsat ochranu zdravotnického záchranáře před riziky ohrožujícími záchranáře během zásahů u dopravních nehod. Obecných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci existuje několik set. S popisem konkrétních rizik však bylo zpracováno pro zdravotnické záchranáře publikací minimum, výuka ve školách se konkrétními riziky při zásazích téměř nezabývá.

Zdrojem informací při zpracování absolventské práce proto byly v hlavní míře bezpečnostní předpisy pro hlavní složky integrovaného záchranného systému a obecné právní normy.

Herta, seznámení s ruskou

Využíval jsem i zkušeností generací zdravotnických záchranářů popisovaných v rozhovorech se záchranáři na stanovištích záchranné služby během mojí odborné praxe. V právním smyslu ji chápeme jako soubor práv a povinností. Oblasti BOZP se týkají stovky právních předpisů, zákonů, vyhlášek, nařízení vlády i směrnic Evropské unie.

Tyto předpisy se zabývají například státním odborným dozorem, inspekcí práce, prevencí závažných havárií, úrazovým pojištěním zaměstnanců, zařazením prací do kategorií, evidencí nebezpečných látek, technickou bezpečností vybraných zařízení, technickými požadavky na osobní ochranné prostředky, ochranou před nežádoucími účinky hluku, požadavky na pracoviště, způsobem organizace práce, technickými požadavky na zdravotnické prostředky i věcným vybavením zdravotnických zařízení, vzhledem a umístěním bezpečnostních značek, bližšími podmínkami používaných ochranných pracovních prostředků apod.

Zákoník práce upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tj. V oblasti BOZP určuje zejména povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům ochranu při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví.

Zaměstnavatel musí vytvořit bezpečné, zdraví neohrožující pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP, přijímat opatření k předcházení rizikům. Zaměstnavatel soustavně vyhledává nebezpečné činitele pracovního prostředí, zjišťuje jejich příčiny, přijímá opatření k jejich odstranění. Nelze-li rizika odstranit, zaměstnavatel přijímá opatření k omezení působení rizik tak, aby ohrožení zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

Přizpůsobuje opatření měnícím se skutečnostem a nepřipustí, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejíž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zajišťuje zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace, pokyny o BOZP, zejména formou seznámení s riziky i s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik.

Stanovuje i povinnosti zaměstnavatele v oblasti školení BOZP o právních a ostatních předpisech, určuje četnost těchto školení včetně práva zaměstnance účastnit se řešení otázek BOZP.

Zákoník práce stanovuje též povinnost používat osobní ochranné pracovní prostředky, oděvy, obuv, mycí, čistící, dezinfekční prostředky i ochranné nápoje. Dále ukládá povinnosti zaměstnavateli při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Popisuje i spolupráci odborové organizace se zaměstnavatelem v oblasti BOZP.

V okruhu BOZP určuje zákoník práce práva zaměstnance na zajištění informací o rizicích, o ochraně před působením rizik, právo odmítnout výkon práce bezprostředně ohrožující život nebo zdraví, povinnost dbát o vlastní bezpečnost, účastnit se školení, lékařských prohlídek, dodržovat právní a ostatní předpisy, pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, dodržovat stanovené pracovní postupy, používat osobní ochranné prostředky, nepožívat alkohol, oznamovat nedostatky a závady na pracovišti ohrožující BOZP i bezodkladně oznamovat svůj pracovní úraz.

Tento zákon upravuje požadavky na pracoviště, pracovní prostředí včetně stavenišť, výrobních prostředků, pracovních prostředků a zařízení. Stanovuje požadavky na organizaci práce, pracovní postupy. Popisuje bezpečnostní značky a signály na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví.

Určuje rizikové faktory pracovních podmínek - fyzikální, biologické, prachové, fyzickou zátěž, psychickou zátěž, zrakovou zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky. Zaměstnavatel je povinen omezovat působení rizikových faktorů a nelze-li jejich působení na zaměstnance vyloučit, musí zaměstnavatel omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními.

Zákon č. Zákon se dále zabývá zajištěním BOZP při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy a na staveništi. Zákon určuje předcházení vzniku infekčních onemocnění a stanovuje orgány ochrany veřejného zdraví.

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Záchranné práce jsou činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin. K likvidačním pracím patří činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Složky IZS dělíme na: a základní - Hasičský záchranný sbor České republiky, - jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí, - zdravotnická záchranná služba, - Policie České republiky.

Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. Složky IZS při zásahu u dopravní nehody: - zajišťují místo a okolí dopravní nehody, - poskytují první pomoc zraněným, - provádí protipožární opatření, - vyprošťují zraněné a ohrožené osoby, - zamezují úniku nebezpečných látek a látek ohrožujících, - poskytují nezbytnou humanitární pomoc postiženým osobám.

Během součinnosti IZS práce na místě nehody zpravidla řídí a koordinuje Hasičský záchranný sbor České republiky, a velitelem zásahu se stává velitel jednotky požární ochrany.

Nejčastěji na místě dopravní nehody zasahují složky IZS: Policie ČR, zdravotnická záchranná služba, jednotky požární ochrany, právnické a podnikající fyzické osoby poskytující osobní nebo věcnou pomoc, odtahové služby, správci komunikace.

Podrobný popis činností těchto složek IZS mimo záchranné služby přesahuje rámec této práce. Hromadné neštěstí zahrnuje mimořádnou událost s velkým počtem osob s újmou na zdraví nebo životě, přičemž počet zraněných je natolik veliký zpravidla více jak 10 osob , že podmínky na místě zásahu poměr počtu postižených a zdravotníků neumožňují zajistit okamžitou neodkladnou péči všem zraněným současně.

Stanovují se priority v poskytování neodkladné přednemocniční péče a odsunu, třídí se zranění. Zejména v počátku zásahu se nedostává sil a prostředků všech složek IZS. Traumatologický plán je plán zajištění přednemocniční neodkladné péče při řešení a zvládání mimořádných událostí a hromadných neštěstí ve spolupráci s hlavními i vedlejšími složkami IZS a nemocnicemi.

Součástí traumatologického plánu je i přehled a hodnocení možných zdrojů rizik ohrožení života a zdraví osob.

Herta, seznámení s ruskou

Traumatologický plán vychází z místních podmínek a možností. Návrh traumatologického plánu se projednává s krajským úřadem.

Traumatologický plán se ukončuje na základě rozhodnutí krizového štábu poté, co jsou akceschopné všechny výjezdové skupiny ve službě. Traumatologický plán je součástí dokumentace ZOS a všech výjezdových stanovišť, musí být kdykoliv dostupný všem zaměstnancům.

Zaměstnanci mají k dispozici ochranné pomůcky, které používají, pracoviště včetně sanitních vozidel má vybavení v souladu s právními, technickými normami a jedná se o činnost pozemních posádek rychlé lékařské pomoci, rychlé zdravotnické pomoci případně setkávacího systému RV při standardním nasazení.

V práci se nezabývám zhodnocením stupně závažnosti rizika ani pravděpodobností či frekvencí rizik což by bylo téma spíše na diplomovou práci , ale pouze identifikací a ochranou před riziky. Pro přehlednost rozdělím zásah ZZS u dopravní nehody na jednotlivé fáze: - vyslání posádky k dopravní nehodě, - výjezd posádky ze stanoviště, - cesta k místu události, - činnost na místě události, - odjezd z místa zásahu a převoz zraněných do nemocnice, - předání zraněných v nemocnici, příjezd na základnu, uvedení vozidla a technických prostředků do akceschopnosti.

V rozboru rizik aplikuji vybrané očekávané zvláštnosti a nebezpečí rámcově zpracovaná pro výjezdové jednotky požární ochrany v Bojovém řádu jednotek požární ochrany na činnosti posádek záchranné služby, se kterými jsem se setkal během své praxe. Během vysílání posádky na místo události ze základny není riziko zranění posádky vysoké, u začínajících členů posádek nelze vyloučit vznik převážně lehčích úrazů pohybového aparátu způsobených pociťovaným časovým tlakem na začínajícího záchranáře a následným příliš rychlým přesunem k sanitnímu vozidlu s nezvládnutou pohybovou koordinací Výjezd posádky ze stanoviště Při nastupování posádky do sanitního vozidla, výjezdu k dopravní nehodě zdravotnické záchranáře ohrožuje úraz způsobený rozjíždějícím se vozidlem a to v případě že část posádky nastupuje v garáži, část před garáží.

K úrazu může dojít i pokud se vozidlo rozjede a členové posádky ještě nesedí na svých místech. Použití bezpečnostních pásů považuji za samozřejmost. Velmi rizikovým pro záchranáře je pád nezajištěných předmětů, přístrojů, otevření nezajištěných uzávěrů dveří či skříněk.

Vzhledem k výšce sanity patří k rizikovému faktoru nevyčkání do úplného zastavení a zajištění výjezdových vrat v horní poloze umožňující bezpečný průjezd celého vozidla.

Nebezpečné je též nedbání dostatečného ohledu na okolní provoz při výjezdu na veřejnou pozemní komunikaci Cesta k místu události Řízení vozidel ZZS patří do pracovních kompetencí zdravotnického záchranáře, který musí splňovat další náležitosti např. Jízdu vozidel s právem přednosti jízdy tedy i vozidla ZZS upravuje zákon o silničním provozu č. Na bezpečnost jízdy mají největší vliv: Negace povinnosti řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

Řidič ZZS nemusí jet při pravém okraji vozovky, může vjíždět na krajnici, nemusí dodržovat pravidla o jízdě v jízdních pruzích, podél nástupního ostrůvku, omezení rychlosti v jízdě, vyhýbání, odbočování, jízdy křižovatkou, vjíždění na pozemní komunikaci, otáčení a couvání, zastavení a stání, použití výstražného trojúhelníku. Řidič ZZS může vjíždět na tramvajový pás, může vjíždět na dálnici i mimo místa k tomu určená, může zastavit, stát, otáčet a couvat na dálnici.

Nemusí dodržovat omezení jízdy v pěší zóně. Řidič ZZS však nesmí vjíždět na železniční přejezd, pokud je dávána světelná, nebo zvuková signalizace!!! Řidič vozidel s právem přednosti jízdy je povinen dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Riziko srážky s ostatními vozidly IZS během jízdy k zásahu je permanentní. Ve fázi dojezdu k dopravní nehodě zdravotnické záchranáře ohrozí neoznačená dopravní nehoda, nebo nehoda skrytá za terénní překážkou.

Nebezpečí znamená předčasné odepnutí bezpečnostního pásu i to, pokud záchranář opouští svojí sedačku před zastavením vozidla. K dalším rizikovým faktorům patří otevírání dveří sanity před zastavením vozidla, vystupování do vozovky bez sledování okolního provozu. Rizikovost znamená i nepřehlednost místa zásahu, nepřístupný terén při havarovaných vozidlech nacházejících se mimo vozovku, neúplné informace o dopravní nehodě, jejím místě, rozsahu.

Očekávanou zvláštností může být nepředvídatelné jednání či zvýšená agresivita postižených, případně přihlížejících osob, vlivem šoku, požití alkoholu nebo omamných látek. Nelze vyloučit ošetřování neznámého zraněného s nebezpečnou či běžnou infekcí přenosnou na záchranáře.

V případě, že ZZS zasahuje na místě události před příjezdem jednotek požární ochrany, tj. Zde si dovolím vyjmenovat vybrané rizikové faktory: - druh a typ havarovaného vozidla, různé stáří, technický stav, různorodé nebo netypické konstrukční provedení, - aktivní i pasivní bezpečnostní prvky moderních vozidel jako jsou neaktivované airbagy, předpínače pásů, náhradní zdroje energie, - postavení havarovaných vozidel, jejich nestabilita, nezabrždění, rozbité sklo, ostré hrany poškozených plechů, - únik hořlavých pohonných hmot, provozních kapalin, - únik kyseliny z rozbité autobaterie, - přítomnost nákladu nebezpečných látek, - přítomnost zbraní, střeliva, výbušnin, zábavní pyrotechniky, nebezpečných strojů, zařízení, nástrojů, - přítomnost nebezpečných živočichů.

Nelze opomenout zvýšené riziko při výjezdu sanity z převážně uzavřeného místa nehody do oblastí běžného silničního provozu Předání zraněných v nemocnici, příjezd na základnu, uvedení vozidla a technických prostředků zpět do akceschopnosti Znamená nejméně rizikovou činnost, nelze však opomenout riziko poranění posádky couvající sanitou do stísněných prostor garáže, případný přenos infekčního onemocnění nebo zranění drobnějšího charakteru během dezinfekce a úklidu použitých pomůcek, nástrojů i techniky Rizika poškození psychických funkcí Během každého zásahu u dopravní nehody ohrožuje zdraví zasahujících záchranářů ať akutní, nebo chronický stres.

Stres je soubor reakcí organismu na vnitřní i vnější situační podmínky narušující klidný chod funkcí organismu nebo ohrožující jeho existenci. Vybranými stresovými faktory při zásahu u dopravní nehody jsou: hluk, špína, nepříznivé počasí, nepředvídatelné situace, nutnost improvizace, řešení kritických, emočně vypjatých situací, ohrožení zdraví či života, cizí pracovní prostředí, vysoká zodpovědnost, vysoké nároky na odolnost, charakter či psychickou stabilitu a efektivní chování.

Stres může vyústit v úzkost, depresivní ladění, vegetativní příznaky tachykardie, tachypnoe, pocení atd.

Během krátké reaktivní psychózy dochází k silnému rozrušení záchranáře, který nesouvisle vypovídá, bývá dezorientován v prostoru, dokonce může dojít i ke strnutí. Tento stav trvá několik hodin až 10 dní.

Posttraumatická stresová reakce působí na psychické případně tělesné funkce záchranáře často několik měsíců.